Stále rychlejší rozvoj umělé inteligence vyvolává naléhavou potřebu stanovení takového obecného právního rámce, který tento rozvoj nebude brzdit, ale současně zabrání jejímu lákavému zneužívání k potlačování lidských práv a svobod. Evropská Unie si je této situace dlouhodobě vědoma a příprava zákona o umělé inteligenci (AI Act) je obtížným i nezbytným úkolem, který zde ale současně znamená její náskok oproti světu. Bez ohledu na tento probíhající zákonodárný proces se uvedená problematika paralelně promítá do rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Nejnovějším příkladem je rozsudek ze dne 4. července, řešící stížnost ruského státního příslušníka proti postupu policie, které ho lokalizovala, zatkla a sankcionovala na základě jeho identifikace technologií rozpoznávání obličej pomocí kamer CCTV v moskevském metru. Evropský soud pro lidská práva po obsáhlém zhodnocení všech skutkových zjištění a relevantního právního rámce došel k jednomyslnému závěru o tom, že v daném případě došlo k porušení čl. 8 a čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a přiznal proto stěžovateli finanční odškodnění. Tento významný rozsudek ukazuje směr, kterým se bude v rámci Evropské Unie posuzování této problematiky ubírat.
Více informací zde